Čtení s Claire #2

Dneska jsem si pro Vás připravila knihu jménem...
..
.
.
.
.
.
.
MODRÁ JAKO SAFÍR od božské Kerstin Gier!
Tato kniha patří mezi mé nejoblíbenější. (úprava: celá série)
Já moc nevím co k ní napsat. Je dokonalá. Vtipná i smutná, romantická i dobrodružná. Epická...a je to tady zase.  UPOZORNĚNÍ: ŮRYVKY MŮŽOU OBAHOVAT NEPODSTATNÉ DETAILY! :D
Úryvek 1.
(vysvětlení situace- Gwen neumí tančit menuet..)

... „Smím vás požádat o tanec, slečno Shepherdová?“
„Nic by mi nebylo větším potěšení, můj pane,“ ujistila jsem ho a ovívala jsem se Shakespearovou knihou. „Bohužel jsem si však zvrkla nohu. Zkuste se zeptat mojí sestřenice. Je to ta dáma v zeleném.“ Ukázala jsem na pohovku. „Moc ráda by vám ukázala, jak dobře tančí.“
„Ale já chci tančit s vámi - jak tančí vaše sestřenice, to vím již dávno.“
„Myslela jsem moji sestřenici pohovku, ne sestřenici Charlotte,“ řekla jsem. „Ujišťuju… ehm, ujišťuji vás, že s pohovkou zažijete mnohem více zábavy než s Charlotte. Pohovka možná není tak půvabná, ale je měkčí, má mnohem víc šarmu a jednoduše lepší charakter.“

Další úryvek se odehrává asi za 5 stran (a ano, jsem líná to přepisovat všechno, takže vysvětlivka je pořád stejná :D)

... Z nějakého důvodu jsem musela civět na Gideonova ústa. „Jen pro případ, že bys to chtěl ještě jednou zkoušet, až budeme trčet někde ve zpovědnici a nudit se: Podruhé už se nenechám přepadnout!“
„Máš na mysli, že se ode mě podruhé nenecháš políbit?“
„Přesně,“ zašeptala jsem, neschopná se pohnout.
„Škoda,“ řekl Gideon a jeho ústa se přiblížila k mým tak moc, že jsem na svých rtech cítila jeho dech. Bylo mi jasné, že se ani trochu nechovám, jako bych svoje slova myslela vážně. Taky jsem je vážně nemyslela. Musela jsem si přičíst k dobru jen to, že jsem se Gideonovi dávno nevrhla kolem krku. Okamžik, kdy jsem se měla otočit nebo ho od sebe odstrčit, jsem stejně dávno propásla.
Gideon to očividně viděl stejně. Rukou mě pohladil po vlasech a pak jsem konečně ucítila něžný dotyk jeho rtů.
„And every breath we took was hallelujah,“ zpíval mi Bon Jovi do ucha. Tuhle zatracenou písničku jsem měla vždycky ráda, byla to jedna z těch, co vás neomrzí, ani když ji posloucháte popatnácté dokola, ale teď si ji budu nejspíš navždycky spojovat s Gideonem.
Haleluja.

Já tuhle scénu tak miluju! :3 +Povinně si poslechněte tuhle verzi. Je to nejlepší co znám. :)

Potom je tam ještě spousta vtipných, romantických, epických, etc. scén, ale myslím, že dneska to už bude konec, protože tohle šílené přepisování mě moc nebaví :D
Těším se na příště,
Claire


Odkazy:
první část- Boj o trůn
Goodreads: Modrá jako safír