Recenze: Asylum

Dnešní recenze je na knihu Asylum od Madeleine Roux :)

Omlouvám se za to, že to není moje fotka, ale ono je tak hrozné počasí, že to na fotce nešlo vidět :D

Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.
Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.
Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

 Knihu jsem si půjčila z knihovny a krátil se čas na čtení, tak jsem se jednou odpoledne rozhodla, že se začtu. Přečetla jsem asi třetinu a dál jsem se nedostala. Knížka ležela vedle postele, zatímco já jsem četla knihy v angličtině a na Asylum se ani nepodívala. Nakonec jsem si 14. řekla, že ji dočtu, ať bude jakkoli hrozná... Ten den jsem ji přečetla a rovnou do večera zvládla i Sanctum :D

V er-formě se vypráví příběh Dana, který by si hodně pomohl, kdyby tam vůbec nejel.
Dan má pět týdnů bydlet ve starší budově nazvané Brookline, která byla v minulosti psychiatrická léčebna. Takže ne zrovna příjemné místo na bydlení. Hned první den, když přišel na pokoj objevil starou fotografii muže, který měl začmárané oči. Od tohoto momentu začal objevovat fotky, chodily mu zprávy, které potom zmizely a to pořád není nic proti tomu, že ve „škole“ začali umírat lidé a Dan zjišťuje i příbuzenský vztah s osobou, se kterou to rozhodně nechtěl...

Přesto měl jeho život v tomto díle i šťastné momenty. První den se seznámil s Abby, která se mu hned zalíbila a Jordana. V knize dokonce měl s Abby rande, potom se ale všechno začalo hroutit a na vztah nezbyl čas. :D

Dana jsem si celkem oblíbila přesto, že není zrovna typ mé oblíbené klučičí postavy. Žije v pěstounské rodině, kterou miluje, je chytrý a nesmělý. Věnuje se historii (to chápu) a psychiatrii (nechápu).

Abby je uměleckého (hlavně malířského) zaměření, což se mi líbilo a je to většinou celkem vyrovnaná postava. Akorát její posedlost Lucy mi lezla na nervy :D

Nejvíce jsem si zamilovala Jordana (i když v Sanctum byl ještě lepší). Byl jediný vtipný, matematik, i když by to do něho nikdo na začátku neřekl, trošičku strašpytel, což já jsem taky, takže mi to nevadilo... A navíc nevytvořil klasický milostný trojúhelník, protože byl gay.

Poslední postavu, které bych se věnovala byl Felix. Danův spolubydlící, který na začátku vypadal celkem normálně, pak se mu nevěnovalo tak moc pozornosti, kromě toho, že začal sportovat a na konci mě vyděsil. On a ...tohle?!?

Fotky jsem osobně moc nevnímala, ale hodně zkrátily děj (bez nich by měla kniha ani ne 200 stran).
Kniha mě zaujala, ale láska na celý život to taky není, takže...

7,5/10*

Claire ♥